|
Převor Pospíchal se zmiňuje ve svém deníku z r.1663, jak se dobřichovický soused Loskot
/nar.1582/ pamatuje, že za jeho mladých let stával v dobřichovickém zámku pivovar, kde se
toliko vařilo bílý pivo, ježto ,,těžký" se od nákladníků bralo z Prahy až Berka ve špitále pivovar
vystavěti dal, v němž i těžké pivo vařiti a vystavovati počali.
Pivovar zdejší, umístění v přízemí zámku, sdílel osudy zámecké budovy, byl vypálen od Švédů a
obnoven převorem Pospíchalem. Pivem zásoboval zdejší krčmy a hospody i v okolních vsích. Do
vsí se smíšenými vrchnostmi nedovolovala vrchnost, mající tam výsadní šenk, šenkovati cizí
pivo. Tak chtěli r.1671 křižovníci otevříti krčmu na Vonoklasech, kde měli 4 lidi poddané.
Panství zbraslavské se proti tomu ohradilo. Když o posvícení r.1747 vezli vonoklasští pivo z
dobřichovického pivovaru 2 vědra pro tamější krčmu, vzali jim ho zbraslavští poddaní a po
dlouhém dopisování a vyjednávání učiněná dohoda, že o velikých svátcích, posvíceních, při
pohřbech, křtinách může obojí vrchnost pivo šenkovati.
Řád si vydržoval svého sládka, jímž byl r.1734 Jiří Keys, 1781 Jakub Mašek, 1765 Jan Trinkmoc,
1769 Jan Jelínek, 1779 Jan Mašek, 1790 Jan Holec, 1812 Martin Holec, 1837 Antonín Vonásek,
1845 Václav Matošovský, 1860 Čeněk Křenek a poslední sládek Hotovec ze Řitky. Podle
vypravování Františka Šebesty, hoteliéra, sestával, pivovar z následujících místností:
I./ místnost slula humno a sloužila k přípravě sladu z ječmene. Ječmen se máčel ve štoku, voda se
čerpala ze studnice a mokrý ječmen se přehazoval na cihlové podlaze humen. Místnost ta slula
kvelbík.
II./ sušárna n.biliár, kde se slad sušil. Pod biliárem byly upevněny plechové roury, rozvádějící
teplo. Biliár byl pokryt dirkovaným plechem, aby klíčky sladové mohly propadávati. Tak se
hromadil na zemi sladový květ, jenž se upotřeboval co krmivo. Místnost ta slula šalanda spávala
tam, když se slad dosušil, chasa. Pod biliárem dělal a spravoval bednář sudy a chasa dračky a
louče. V koutě stálo několik sudů s pivním octem.
III./ místnost slula výstavní spilka, kde na kantýřích leželo hotové pivo, tam se vystavovalo a do
hostinců odváželo.
IV./ byla spilka kysárna, kde uvařené pivo kysalo.
V./ varna, v níž se pivo vařilo. V té byl měděný kotel, vystírací káď, proti ní spílací káď, před ní
mramorové koryto, 2 dřevěné štoky n. chladiče.
Pivo se vařilo sladké, bez chmelu. Mletý slad se dal do vystírací kádě, míchal se /karboval/. To
byl první výtažek. Druhý výtažek slul ředina a ta se prodávala. Třetí výtažek slul pivní ocet, který
se buď pil, nebo se dával do jídel.
Pivo se vařilo na kvasnice spodní neb vrchní. Kvasinky odebíral sládek v soudcích z Berouna
neb z Plzně. Pivo se vařilo dvakrát až třikrát týdně vždy po 8 sudech, obsahujících 2 hl 12 l.
Obyčejně 8% a jarní ležák 12%. Dováželo se do hostinců do Dobřichovic, Řevnic, na Vonoklasy,
do Třebáně a Letů. Po dvoře ležely roztroušeny kádě, sudy, různé nářadí pro pivovar a bednáře.
Kotlík se smolou stál pod kamennými schody a sudy požehovali bednáři na nádvoří. Pivovarská
chasa pívala z vysmolených korbílků. Když se sešli hosté, natočil jim pan starý piva do větší
měděné konve, opatřené hubičkou, kterou se i sudy dolévaly. Těm konvím se říkalo hubatka.
Časté povodně zanášely pivovarské místnosti bahnem a způsobovaly velké škody na strojích,
znečisťovaly podlahy a dodávaly pivu nedobrou příchuť. Voda se čerpala ze studně, nyní
zazděné, jíž se říkalo Barbora. Měla zvláštní zařízení, rumpál ukrytý v dřevěném altáně, střechu
pobitou šindelem a byla po stranách pokryta prkny. Pomocí dvou velkých okovů se zdvihala voda
do značné výše, okovy se zvrhovaly do žlabů a voda po nich odtékala na místo určení.
Pivovar byl zrušen v r.1890.
|